Mary Molony
| Mary Molony | |
|---|---|
| Narození | 1884 Sandycove, Dún Laoghaire |
| Úmrtí | 1. prosince 1921 (ve věku 36–37 let) Londýn |
| Občanství | Irsko |
| Povolání | sufražetka |
| Choť | Egbert T. Lancaster |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horatia Dorothy Moloney Lancaster známá také jako Dorothy, Mary, Dolly, slečna Maloney a slečna Molony, Moloney a O'Connor (29. září 1878 Sandycove, Dún Laoghaire – 1. prosince 1921 Richmond, Londýn)[1] byla irsko-britská sufražetka a členka Sociálního a politického svazu žen (Women's Social and Political Union, WSPU). V roce 1908 se stala organizátorkou londýnské rady Ligy za svobodu žen (Women's Freedom League) poté, co se tato organizace odštěpila od WSPU.[2] Proslavila se, když v roce 1908 narušila doplňovací volby v Dundee tím, že pokaždé, když se Winston Churchill pokusil oslovit dav, zvonila na zvonek a požadovala, aby se omluvil za urážlivé výroky, které pronesl o hnutí za volební právo žen.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako Horatia Charlotta O'Connor v Sandycove v hrabství Dublin dne 29. září 1878.[3] Jejími rodiči byli Edward O'Connor a Henricy Croasdella Moloney. Rodina se později přestěhovala do Bray v hrabství Wicklow.[4] V roce 1911 se přestěhovala do Londýna a provdala se za Egberta T. Lancastera.
Doplňovací volby v Dundee v roce 1908
[editovat | editovat zdroj]
Dundee zaznamenalo v roce 1908 poměrně vysokou míru aktivit za volební právo, protože tehdejší premiér H. H. Asquith zastával funkci v sousedním volebním obvodu East Fife a Winston Churchill kandidoval jako liberální poslanec za Dundee v doplňovacích volbách roku 1908.[5]
V kampani byl aktivní Sociální a politický svaz žen, jehož členky Mary Gawthorpe, Emmeline Pankhurst a Christabel Pankhurst pořádaly v Dundee schůzky. Zastínila je však členka nenásilné organizace Ligy za svobodu žen, Dorothy Malony, která přijela do Dundee z Londýna, aby se zapojila do kampaně. Kdykoli Churchill promluvil, Moloney vytáhla ruční zvonek a zvonila jím, aby přehlušila jeho slova. Zpočátku se tyto zvukové výměny braly s humorem, ale některé schůzky musely být kvůli rozruchu zrušeny.[6] Deník The Irish Times 5. května 1908 zveřejnil zprávu o doplňovacích volbách, která podporovala tvrzení, že Mary Moloney Churchilla sledovala celý týden.[7][8]
„[Maloney] si stěžovala na pasáž z projevu, který pronesl minulou sobotu a v němž v souvislosti s hnutím za volební právo žen řekl: ‚S jistou lítostí jsem viděl, jak se někteří z nejupřímnějších zastánců této věci spojují se silami alkoholu a reakce. Bylo mi řečeno, že byli neseni na ramenou výtržnickými živly, které se vždy najdou na demonstracích zrozených v hostincích.‘ … Za velkého smíchu slečna Maloney odvětila, že kdyby se ji nějaký muž pokusil zvednout do náruče, dala by mu pár facek…
„V době, kdy měl promluvit na shromáždění (a když bylo přítomno asi 500 až 600 lidí), přijel pan Winston Churchill svým automobilem, jen aby zjistil, že shromáždění je zcela v rukou dam… které měly sympatie značné většiny davu… Pan Churchill znovu nastoupil do vozidla a chystal se z něj promluvit, když přijel kočár sufražetek; uvnitř jedna dáma hlasitě zvonila na zvonek. Kočár přijel těsně k automobilu, zvonek neustále zvonil a vytvářel takový hluk…
„Dáma, o níž se říkalo, že je to slečna Maloney, zatřásla pěstí směrem k ctihodnému pánovi a hlasitě zvolala: ‚Kdo je silnější — irská žena, nebo pan Winston Churchill?‘“
Během pobytu ve Skotsku Mary Moloney promluvila před skupinami WFL v Dundee a Aberdeenshire.[9][10] Její protest v doplňovacích volbách byl široce medializován v tisku. O soutěži ve zvonění zvonů v Aberdeenshire, která se konala později téhož roku, informoval článek s titulkem „Slečna Maloney zastíněna“ a ilustrací, na které byla vyobrazena.[11]
Následná činnost
[editovat | editovat zdroj]Dne 27. října 1908 byla v Londýně, kde se účastnila koordinované akce organizované Ligou za svobodu žen. Podle zprávy v novinách se ve stejnou dobu konalo několik akcí. Jedna skupina žen „a pár mužů“[12] se nacházela v galerii pro ženy v Dolní sněmovně a začala křičet: „Pane předsedo, členové liberální vlády, už jsme dost dlouho poslouchali za mřížemi. Ženy Anglie požadují volební právo.“ Současně byl skrz mříže v galerii pro ženy protlačen transparent s nápisem „Liga za svobodu žen požaduje volební právo pro ženy“. Venku se také konala demonstrace na Old Palace Yard před budovou parlamentu. Podle novinového článku „čtyři velmi atletické sufražetky vylezly na sochu“ Richarda Lvího srdce.[13][14]
Následně byla Maloney zatčena poté, co „odmítla opustit dav a držela se nohou koně“,[12] ale její pokutu ve výši 5 liber zaplatil její přítel, „k jejímu velkému zklamání“.[15]
Dne 18. června 1910 se zúčastnila Velkého průvodu v Londýně, jednoho z prvních masových pochodů organizovaných hnutím za volební právo žen.[16][17] Patřila do skupiny „vězňů“ – lidí, kteří byli za tuto věc posláni do vězení. Dalšími skupinami byli absolventi, učitelé, sportovci, hudebníci a herečky. Mnohé z těchto skupin nesly transparenty.
Smrt a odkaz
[editovat | editovat zdroj]Mary Moloney zemřela krátce po porodu syna ve svém domě v Richmondu v Londýně v roce 1921. Její nekrolog se objevil v novinách The Vote: „Všechny starší členky Ligy za svobodu žen byly hluboce zarmouceny zprávou o smrti naší staré kamarádky Dolly Malony, bystré, půvabné a vynalézavé irské dívky, která zazvonila na zvonek při historických volbách v Dundee, kdy ženy rozhodly, že pan Churchill nesmí promluvit.“[1]
Objevuje se na seznamu čestných sufražetek jako slečna Maloney (Miss Maloney).[18] Přezdívku „La Belle Maloney“, odkazující na její zvonění, zaznamenala Sylvia Pankhurst.[19]
O jejím zvonění napsala píseň glasgowská zpěvačka a skladatelka Lainey Dempsey..[20]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Molony na anglické Wikipedii.
- 1 2 In Memoriam. The Vote. 9 December 1921.
- ↑ LSE Digital Library. London Council. Women's Franchise. 13 August 1908, s. 78. Dostupné online.
- ↑ Glasthule, Dublin - Catholic Parish Registers at the NLI [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ National Archives: Census of Ireland 1901/1911 [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ WRIGHT, Valerie. Suffrage in Dundee: WHS Suffrage Learning Resource launch event, 10 March 2018 – Women's History Scotland [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WATSON, NORMAN. Dundee : a short history. Edinburgh: Black & White Pub, 2006. ISBN 978-1-84502-115-3. OCLC 70845068
- ↑ The Irish Times Newspaper Archive. The Irish Times. Dostupné online [cit. 2020-09-25]. (anglicky)
- ↑ LACAPRIA, Kim. Did an Irish Suffragist Follow Winston Churchill for a Week... [online]. 2019-11-14 [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Suffragettes in Action. Dundee Courier. 29 April 1908. Dostupné online [cit. 18 January 2022].
- ↑ Large Meeting at the Fish Market. Aberdeen Press and Journal. 14 April 1908. Dostupné online [cit. 18 January 2022].
- ↑ Miss Maloney Overshadowed. Aberdeen People's Journal. 12 September 1908. Dostupné online [cit. 18 January 2022].
- 1 2 Chained to Grille: New Method of Women Suffragists. The Western Times. 30 October 1908, s. 16.
- ↑ Chris Neale, ‘McCallum, Janet Hutchison (1881–1946)’, Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004 accessed 24 Nov 2017
- ↑ BROCKLEHURST, Steven. 'I'm proud to have a Scottish suffragette in the family' [online]. 6 February 2018 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Gaps in the Grille. The Woman Worker. 4 November 1908, s. 582. Dostupné online [cit. 24 April 2025].
- ↑ The Great Procession. The Vote. 25 June 1910, s. 100. Dostupné online.
- ↑ Mass suffragette demonstration, 1910 · Suffragette Stories [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ LACON, Annie. Roll of Honour of Suffragette Prisoners 1905-1914 [online]. C. 1950 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
- ↑ PANKHURST, Sylvia E. The suffragette; the history of the women's militant suffrage movement, 1905-1910. [s.l.]: [s.n.], 1911.
- ↑ Frank Harte Festival Grand Concert 2022 :video c. 3.12.30 [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online.