Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v plavání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

První Plavání na mistrovství světa v plaveckých sportech se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Datum konání MS Místo konání Počet sportovců Počet disciplín
31. srpen – 9. září 1973 01 - MS 1973 Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie 686 18 (m), 19 (ž)
19. červenec – 27. červenec 1975 02 - MS 1975 Kolumbie Cali, Kolumbie 682 18 (m), 19 (ž)
20. srpen – 28. srpen 1978 03 - MS 1978 Německo Západní Berlín, NSR 828 18 (m), 19 (ž)
29. červenec – 8. srpen 1982 04 - MS 1982 Ekvádor Guayaquil Ekvádor 848 18 (m), 19 (ž)
13. srpen – 23. srpen 1986 05 - MS 1986 Španělsko Madrid Španělsko 1119 19 (m), 22 (ž)
3. leden – 13. leden 1991 06 - MS 1991 Austrálie Perth Austrálie 1142 21 (m), 24 (ž)
1. září – 11. září 1994 07 - MS 1994 Itálie Řím, Itálie 1400 21 (m), 24 (ž)
8. leden – 17. leden 1998 08 - MS 1998 Austrálie Perth, Austrálie 1371 26 (m), 29 (ž)
16. červenec – 29. červenec 2001 09 - MS 2001 Japonsko Fukuoka, Japonsko 1498 29 (m), 32 (ž)
12. červenec – 27. červenec 2003 10 - MS 2003 Španělsko Barcelona, Španělsko 2015 29 (m), 33 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2005 11 - MS 2005 Kanada Montréal Kanada 1784 29 (m), 33 (ž)
18. březen – 1. duben 2007 12 - MS 2007 Austrálie Melbourne, Austrálie 2158 29 (m), 36 (ž)
17. červenec – 2. srpen 2009 13 - MS 2009 Itálie Řím, Itálie 2556 29 (m), 36 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2011 14 - MS 2011 Čína Šanghaj, Čína 2220 29 (m), 36 (ž)
19. červenec – 4. srpen 2013 15 - MS 2013 Španělsko Barcelona, Španělsko 2293 30 (m), 37 (ž), 1 (mix)
24. červenec – 9. srpen 2015 16 - MS 2015 Rusko Kazaň, Rusko 2400 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. červenec – 30. červenec 2017 17 - MS 2017 Maďarsko Budapešť, Maďarsko 2360 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
12. červenec – 28. červenec 2019 18 - MS 2019 Jižní Korea Kwangdžu, Jižní Korea 2623 30 (m), 38 (ž), 8 (mix)
18. června – 3. červenec 2022 19 - MS 2022 Maďarsko Budapešť, Maďarsko 2034 29 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. června – 30. červenec 2023 20 - MS 2023 Japonsko Fukuoka, Japonsko
21 - MS 2024 Katar Dauhá, Katar
22 - MS 2025 Singapur Kallang, Singapur[1]
23 - MS 2027 Maďarsko Budapešť, Maďarsko

Historická medailová tabulka

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1USA USA182151101434
2NěmeckoNěmecko Německo849880262
3ČínaČína Čína745441169
4AustrálieAustrálie Austrálie686052180
5RuskoRusko Rusko533935127
6MaďarskoMaďarsko Maďarsko23171858
7ItálieItálie Itálie21183271
8KanadaKanada Kanada19283077
9Sovětský svaz SSSR16282872
10NizozemskoNizozemsko Nizozemsko13212256
11Spojené království Velká Británie10142953
12UkrajinaUkrajina Ukrajina95721
13FrancieFrancie Francie8141133
14ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko7181338
15JaponskoJaponsko Japonsko6224775
16ŠvédskoŠvédsko Švédsko6121331
17PolskoPolsko Polsko64515
18Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika51814
19ZimbabweZimbabwe Zimbabwe4509
20SrbskoSrbsko Srbsko4228
21BrazílieBrazílie Brazílie3148
22FinskoFinsko Finsko2204
23RumunskoRumunsko Rumunsko21710
24JugoslávieJugoslávie Jugoslávie2024
25DánskoDánsko Dánsko1258
26MexikoMexiko Mexiko1236
27TuniskoTunisko Tunisko1236
28ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko1214
29KostarikaKostarika Kostarika1124
29ŘeckoŘecko Řecko1124
31BěloruskoBělorusko Bělorusko1102
32BelgieBelgie Belgie1023
33Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea1012
34SurinamSurinam Surinam1001
35ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko0415
36RakouskoRakousko Rakousko0336
37Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland0325
37SlovenskoSlovensko Slovensko0325
39ČeskoČesko Česko0303
40BulharskoBulharsko Bulharsko0145
41NorskoNorsko Norsko0112
42KubaKuba Kuba0112
43IslandIsland Island0112
44LitvaLitva Litva0022
45ArgentinaArgentina Argentina0011
45ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo0011
45EgyptEgypt Egypt0011
45MalajsieMalajsie Malajsie0011
45PortorikoPortoriko Portoriko0011
45VenezuelaVenezuela Venezuela0011
  1. World Aquatics Championships 2025 awarded to Singapore [online]. 9 February 2023 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]