Osteostraci
 OsteostraciStratigrafický výskyt: Wenlock[1]–pozdní devon, před 433–359 miliony let | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Infrakmen | Agnatha |
| Třída | Osteostraci † Lankester, 1868 |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osteostraci jsou třída[4] vymřelých pancéřnatých bezčelistnatých obratlovců,[5] kteří se vyznačovali tím, že měli na hlavě kostěný dorzální (hřbetní) štít.[6] Obývali území dnešní Severní Ameriky, Evropy a Ruska od středního siluru do pozdního devonu.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název Osteostraci v doslovném překladu znamená „kostnaté schránky“ (nebo také „kostnaté skořápky/střepy“). Název vznikl ze spojení dvou řeckých výrazů:
- osteon (ὀστέον) – kost
- ostrakon (ὄστρακον) – schránka, skořápka nebo střep
Tento vědecký název zavedl britský zoolog Edwin Ray Lankester v roce 1868.[7] Název reflektuje skutečnost, že tato skupina bezčelistnatých obratlovců měla jako jedna z prvních tělo chráněno krunýřem z pravé kostní tkáně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Z hlediska anatomie patřili osteostraci, zejména druhy z devonu, k nejpokročilejším ze všech známých bezčelistnatců (Agnatha). Bylo to dáno vývojem párových ploutví a jejich složitou anatomií lebky. Osteostraci se podobali spíše mihulím než čelistnatým obratlovcům tím, že měli ve vnitřním uchu dva páry polokruhovitých kanálků (na rozdíl od tří párů u čelistnatců). Předpokládá se, že tvoří sesterskou skupinu k řádu Pituriaspida a společně tyto dva taxony představují sesterskou skupinu čelistnatců (Gnathostomata). Tuto hypotézu podporuje několik společných znaků (synapomorfií), jako jsou:
- sklerotické kůstky (zpevňující oko),
- párové prsní ploutve,
- kožní skelet se třemi vrstvami (bazální vrstva isopedinu, střední vrstva houbovité kosti a povrchová vrstva dentinu),
- perichondrální kost (kost tvořící se na povrchu chrupavky).[8]
Většina osteostraců měla masivní hlavohrudní štít, ale zdá se, že všechny druhy ze středního a pozdního devonu měly redukovaný, tenčí a často mikromerní (složený z drobných šupinek) kožní skelet. K této redukci došlo pravděpodobně nejméně třikrát nezávisle na sobě, protože vzorec zmenšování je u každého taxonu jiný.[9] Největším známým osteostracem je Parameteoraspis, jehož hlavový štít ve tvaru půlměsíce byl široký 35 až 40 cm.[10]
Pravděpodobně byli relativně dobrými plavci, protože měli hřbetní ploutve, párové prsní ploutve a silný ocas. Kostěný štít kryjící hlavu tvořil jeden celek, a tak v dospělosti pravděpodobně nerostl. Způsob, jakým byla kost uložena, však umožňuje zkoumat otisky nervů a jiných měkkých tkání. To odhaluje přítomnost složitých smyslových orgánů na bocích a horním povrchu hlavy, které mohly sloužit k vnímání vibrací.[11]
Fylogeneze
[editovat | editovat zdroj]Níže je zobrazen kladogram znázorňující fylogenetické vztahy osteostraců podle Sansoma (2009) s úpravami doplněnými Scottem a Wilsonem (2014):[8][12]
| Osteostraci |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osteostraci na anglické Wikipedii.
- ↑ SANSOM, Robert S.; RANDLE, Emma; DONOGHUE, Philip C. J. Discriminating signal from noise in the fossil record of early vertebrates reveals cryptic evolutionary history. Proceedings of the Royal Society B. February 7, 2015. doi:10.1098/rspb.2014.2245. PMID 25520359.
- ↑ J. S. Nelson, T. C. Grande, M. V. H. Wilson: Fishes of the World. Wyd. 5. John Wiley & Sons, 2016. ISBN 978-1-118-34233-6.
- ↑ JANVIER, Philippe. Osteostraci [online]. [cit. 2026-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-16. (anglicky)
- ↑ LI, Jixiang. A new look at Tyriaspis and Thyestiida intra-relationship. 2024.
- ↑ Encyklopedický ústav (Československá akademie věd). Malá československá encyklopedie. Praha: Academia, 1986. sv. 4, s. 714.
- ↑ ДЗЕРЖИНСКИЙ, Феликс Янович. Сравнительная анатомия позвоночных животных. Moskva: [s.n.], 2005. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Osteostraci [online]. Fossiilid.info [cit. 2026-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 SANSOM, R. S. Phylogeny, classification and character polarity of the Osteostraci (Vertebrata). Journal of Systematic Palaeontology. 2009, s. 95–115. doi:10.1017/S1477201908002551.
- ↑ OTTO, M.; LAURIN, M. Microanatomy of the dermal skeleton of Balticaspis latvica (Osteostraci, Middle Devonian). Journal of Vertebrate Paleontology. 2001, s. 186–189. Dostupné online. doi:10.1671/0272-4634(2001)021[0186:motdso]2.0.co;2.
- ↑ Cephalaspidomorphi: Cornuata [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 7, 2023.
- ↑ The Marshall Illustrated Encyclopedia of Dinosaurs and Prehistoric Animals. Redakce Palmer, D.. London: Marshall Editions, 1999. ISBN 978-1-84028-152-1. S. 24.
- ↑ SCOTT, B. R.; WILSON, M. V. H. The Superciliaspididae, a new family of Early Devonian Osteostraci (jawless vertebrates) from northern Canada, with two new genera and three new species. Journal of Systematic Palaeontology. 2014, s. 167–187. doi:10.1080/14772019.2013.863809.
