Souhvězdí Holubice
| Souhvězdí Holubice | |
|---|---|
 Souhvězdí Holubice | |
| Latinský název | Columba |
| Latinský genitiv | Columbae |
| Latinská zkratka | Col |
| Rektascenze | 5 h 5 m až 6 h 25 m |
| Deklinace | −27,5° až −43° |
| Rozloha | 270 čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | +45° až −90° |
| Nejlepší pozorovatelnost v ČR | únor |
| Počet hvězd jasnějších než 3m | 1 |
| Nejjasnější hvězda | Phact (α Col) (2,65m) |
| Sousední souhvězdí | Zajíc Rydlo Malíř Lodní záď Velký pes |
Holubice je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze mezi souhvězdími Zajíce, Velkého psa, Lodní zádě, Malíře a Rydla. Souhvězdí vytvořil v roce 1592 nizozemský astronom Petrus Plancius. Předtím byla Holubice součástí souhvězdí Velkého psa.
Mytologie
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k tvůrci a období, kdy souhvězdí vzniklo, se předpokládá, že má znázorňovat biblický příběh o Noemovi a potopě světa. Noe tehdy ze své archy vyslal holubici, aby našla kousek suché země. Holubice se nakonec skutečně vrátila nesouc olivovou ratolest v zobáčku.
Podle jiné teorie by mohlo souhvězdí představovat holubici, kterou podle řecké mytologie vypustili námořníci ze své lodě Argó, aby prolétla mezi pohyblivými skalami Symplégadami v Bosporu. Díky tomu loď stihla proplout do Černého moře a Iásón s argonauty dopluli do Kolchidy pro zlaté rouno.
Hvězdy
[editovat | editovat zdroj]| Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
|---|---|---|
| α Col | Phact | 2,65m |
| β Col | Wezn | 3,12m |
Alfa Columbae, nejjasnější hvězda souhvězdí, v Česku vystupuje nanejvýš asi 6° nad jižní obzor (večer koncem ledna a začátkem února). Má jméno Phact a jedná se o dvojhvězdu. Beta Columbae neboli Wezn je druhá ze dvou jasnějších hvězd souhvězdí.Mí Columbae je rychle se pohybující hvězda, pravděpodobně vymrštěná z Velké mlhoviny v Orionu před 2,5 miliony let. Astronomové předpokládají, že kdysi tvořila dvojhvězdný systém s AE Aurigae v souhvězdí Vozky, která se od oblasti Orionu vzdaluje opačným směrem. Dvojice se rozpadla vlivem blízkého přechodu okolo jiné hvězdy.
Objekty hlubokého vesmíru
[editovat | editovat zdroj]V malém souhvězdí ležícím mimo Mléčnou dráhu není mnoho zajímavých objektů. NGC 1851 je nenápadná kulová hvězdokupa. Nejjasnější galaxie v souhvězdí je NGC 1808 s celkovou magnitudou okolo 10, ale je nevýrazná.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Holubici můžeme identifikovat jako pokřivenou linii hvězd jižně od Zajíce. Na této linii se nacházejí dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí, Alfa a Beta. Hranici souhvězdí tvoří polygon šesti stran. Na jihu sousedí se souhvězdími Malíře a Lodní zádě, jež tvoří i část východní hranice. Na severovýchodě hraničí se souhvězdím Velkého psa, na severu se Zajícem. Západní hranici tvoří nevýrazné souhvězdí Rydla. Malá jižní část souhvězdí v našich zeměpisných šířkách už nevychází nad obzor.
