Uhličitany

Uhličitany (mineralogicky karbonáty) jsou soli kyseliny uhličité, které vznikly odštěpením dvou atomů vodíku, tj. obsahující uhličitanový anion CO₃²⁻. Tím se liší od hydrogenuhličitanů, které obsahují anion HCO₃⁻.

V geologii jsou karbonáty neboli uhličitany velmi rozšířenými minerály.^[1]

Rozpustnost

S výjimkou uhličitanu amonného a uhličitanů alkalických kovů jsou prakticky nerozpustné ve vodě, ovšem rozpouštějí se v roztocích kyselin, které jsou silnější než kyselina uhličitá, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý, např.:

FeCO₃ + H₂SO₄ → FeSO₄(aq) + H₂O + CO₂

Příklady uhličitanů

Mezi významné uhličitany patří:

CaCO₃ – uhličitan vápenatý (minerál kalcit, hornina vápenec)
MgCO₃ – uhličitan hořečnatý – magnezit
FeCO₃ – uhličitan železnatý – siderit (E 505)
Na₂CO₃ – uhličitan sodný (soda)
K₂CO₃ – uhličitan draselný (potaš)

Odkazy

Reference

↑ PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 128.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 128.

[1]