suponovat
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [sʊpɔnɔvat]
dělení
[editovat]- su-po-no-vat
sloveso
[editovat]- tranzitivní
- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | suponuji / (hovorově) suponuju | suponuješ | suponuje | suponujeme | suponujete | suponují / (hovorově) suponujou |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| suponuj | suponujme | suponujte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | suponoval | suponovala | suponovalo | suponovali | suponovaly | suponovala |
| trpné | suponován | suponována | suponováno | suponováni | suponovány | suponována |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | suponuje | suponujíc | suponujíce |
význam
[editovat]- (knižně) předpokládat
překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo suponovat.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo suponovati.
