Borkoldoj
| Borkoldoj | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 5 049 nebo 5170[1][2] m n. m. (Pik Martí Gasull) |
| Délka | 100 km |
| Šířka | 34 km |
| Střední výška | 4 300 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Ťan-Šan |
| Sousední jednotky | Kokšaal-Tau, Džangy-Džer, Naryntau, Džetim, Džetimbel, Ak-Šijrak, Akzoo[1] |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kyrgyzstán |
  Borkoldoj | |
| Souřadnice | 41°15′ s. š., 77°50′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borkoldoj[3] (kyrgyzsky Борколдой тоо, Borkoldoj too, rusky Борколдой, Borkoldoj) je horský hřbet ve vnitřním Ťan-šanu v jihozápadní části Kyrgyzstánu.
Tento hřbet jedním ze skupiny kratších, ale vysokých hřebenů rovnoběžkového průběhu jižně od hřbetu Těrský Alatau, od kterého jej oddělují menší hřbety Džetim a Džetimbel. Délka je asi 100 km (dle jiného zdroje 90 km),[1] maximální šířka 34 km,[1] průměrná výška je 4300 m n. m. (dle jiného zdroje 4000 m n. m.)[1] a maximální výšky 5049 m n. m. (5170 m n. m.)[1] dosahuje v západní části. Od sousedních hřbetů je Borkoldoj oddělen vysoko položenými, hlubokými a širokými říčními dolinami, takzvanými syrty.[pozn. 1] Borkoldoj patří k pásmu pohoří, které vznikly v průběhu hercynských horotvorných procesů.[pozn. 2] Skládá se zejména z vápenců, krystalické břidlice, žuly a mramoru devonského, karbonského a permského stáří.[5][6][7]
Zejména severní svahy jsou zaledněné. Na svazích roste převážně polopouštní vegetace, ve vyšších výškách jakou kamenité sutě s řídkým suchomilným rostlinstvem.[5]
Pohoří je kvůli drsnému klimatu, strmým svahům a velkým výškovým rozdílům náročné pro turistiku. Existuje zde mnoho příležitostí k prvovýstupům na vrcholy.[8] Oblast je opuštěná, je zde jen několik loveckých farem, tábor pastevců a základny pohraniční stráže. Borkoldoj se nachází v hraniční kontrolní zóně a proto jsou pro vstup potřebné speciální propustky. Prvním Evropanem, který tato místa navštívil byl maďarský cestovatel a vědec Gustav Prince.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jako syrty jsou označovány vysoko vyzdvižená plochá údolí na denudovaném povrchu, vyplněná glaciálními a aluviálními sedimenty.[4]
- ↑ Ve smyslu chronologickém, nikoli, že jde o stejnou kolizi, jako v případě středoevropských hercynid
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 Otděl geografii Instituta geologii AN Kirgizskoj SSR im. M. M. Adyševa. Atlas Kyrgyzskoj Respubliki. 1. vyd. [s.l.]: GUGK SSSR, 1987. 158 s. S. 36.
- ↑ sovětské topografické mapy 1 : 50 000, 1 : 100 000 [online]. Generální štáb SSSR. Dostupné online.
- ↑ Pojeďte na Ťan - Šan. www.lezeckarevue.cz [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ MERZLYAKOVA, Irina. The Mountains of Central Asia and Kazakhstan. In: SHAHGEDANOVA, Maria. The Physical Geography of Northern Eurasia. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-823384-1. S. 376–402. (anglicky)
- 1 2 KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 132. (slovensky)
- ↑ Борколдой. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ VSEGEI. Geologičeskaja karta SSSR 1 : 200 000, listy K-43-XXIV, K-43-XXX a K-44-XIX. [s.l.]: VSEGEI Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-09. (rusky)
- ↑ БОРКОЛДОЙ. Хребет Борколдой — Центральный Тянь-Шань. strannik.kg [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-17. (rusky)
- ↑ Хребет Борколдой.. silkadv.com [online]. 2017-12-29 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie sovětského svazu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. S. 426.
