Přeskočit na obsah

Budíškovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Budíškovice
Zámek Budíškovice
Zámek Budíškovice
Znak obce BudíškoviceVlajka obce Budíškovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°4′35″ s. š., 15°31′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel736 (2025)[1]
Rozloha23,05 km²[2]
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ378 91, 380 01
Počet domů250 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduBudíškovice 127
378 91 Budíškovice
ou@obecbudiskovice.cz
StarostaPavel Benda
Oficiální webwww.budiskovice.cz
Budíškovice
Budíškovice
Další údaje
Kód obce546038
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budíškovice (německy Budischkowitz, Budisskowitz) jsou obec na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží zhruba 7,5 kilometru jihovýchodně od Dačic v nadmořské výšce 512 metrů. Včetně částí Manešovice, Ostojkovice a Vesce v obci žije 736[1] obyvatel.

V centru Budíškovic se nachází rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek[4] s velkým parkem a přilehlou oborou. V lesích nad obcí (zhruba 1,5 kilometru od centra) se nachází zřícenina hradu Krumvald.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na mírně zvlněném dně výběžku Jemnické kotliny, před úpatím jihozápadního svahu Slatinských kopců. Krajinnou dominantou je vrch Bába 665 metrů, nejvyšší vrch jižní části Brtnické vrchoviny a sedlem oddělená, nižší Zelená hora 619 metrů. K jihu navazuje ještě Zadní hora 609 metrů. Zalesněná Bába se vyznačuje širší vrcholovou plochou a strmě spadajícími svahy, přičemž západní svahy k údolí Vápovky jsou strmější. Severně od obce se před úpatím Slatinských kopců zvedá izolovaný vršek Petrovec 585 metrů, známý jako vyhlídkový bod.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Lomy, Báňovice, Hříšice, Dobrohošť, Dačice, Třebětice, Horní Slatina, Staré Hobzí, Budeč, Jemnice, Pálovice a Chotěbudice.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V historických pramenech se k roku 1353 uvádí Ctibor z Budíškovic, roku 1356 je zde uváděn Bernard z Budíškovic. V 15. století drželi ves páni z Hradce jako zeměpanské léno. Teprve král Vladislav II. osvobodil Budíškovice a Novou Ves z manství roku 1492 Jindřichovi z Hradce, který roku 1496 zapsal obojí statek Janovi ze Zahrádek, který je zde uváděn k roku 1508. Rod Zahrádeckých ze Zahrádek a na Hobzí držel Budíškovice v 16. století. Václav ze Zahrádek nechal také postavit po roce 1570 v Budíškovicích jako nové středisko panství renesanční zámek. Roku 1585 zapsal do desek zemských Arnošt Zahrádecký ze Zahrádek a na Krhově své manželce Alžbětě Višňovské z Petrovce a na Budíškovicích své zboží zámek Červený Hrádek se dvorem, ves Hrádek, ves Jersice, půl vsi Vnorovic, pustou ves Osetkovice, pustou ves Zahrádky a pustou ves Dvořiště se vším příslušenstvím. Václav Zahrádecký ze Zahrádek a Hrádku na Budíškovicích byl nejvyšším hofrychtéřem a významným členem moravské stavovské obce, kdy se účastnil různých jednání zemských stavů, např. s Rudolfem II. Po Václavově smrti v roce 1610 dědila ves dcera Krescencie, provdaná za Kryštofa z Říčan, kterému přinesla věnem nejprve roku 1601 Červený Hrádek a roku 1611 Budíškovice.[5]

V roce 1662 koupil Budíškovice Maxmilián Leopold svobodný pán Cantelrno, jemuž se podařilo zaokrouhlit panství přikoupením statku Horní Slatina. Tento majitel přestavěl koncem 17. století v budíškovický zámek do barokní podoby. Pozdější majitelka statku Marie Ludovice svobodná paní z Cantelma však statek zadlužila. Byla zde nejprve nařízena administrace panství zemským tribunálem a poté prodej v dražbě. Roku 1745 byly Budíškovice ve veřejné dražbě prodány spolu s Červeným Hrádkem a Horní Slatinou hraběti Felixi Sobkovi z Kornic. Sobek roku 1760 prodal Budíškovice polnímu maršálovi hraběti Františku Václavovi z Wallisu, majiteli Moravských Budějovic. Wallisové používali Budíškovice jako své letní sídlo, které bylo rozšířeno roku 1789 přikoupením statků Budeč a Horní Slatina. Koncem 19. století provedli Wallisové v Budíškovicích v zámku některé úpravy, z nichž nejvýznamnějším bylo zřízení osmiúhlého schodišťového přístavku na nádvoří. V rodě Wallisů zůstaly Budíškovice jako panství do roku 1849, potom už jen jako velkostatek do roku 1945, kdy byl majitelce Anně Marii ze Schaffgotsche zkonfiskován.[5]

Před třicetiletou válkou bylo v Budíškovicích 34 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 28 a 6 zpustlo. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Budíškovicích 481 obyvatel, z toho 244 mužů a 237 žen v 67 domech a 118 domácnostech. Desátky se odváděly panství Budíškovice. Na týdenní sobotní trhy se z Budíškovic jezdilo do Dačic. V roce 1850 měla 511 obyvatel. Do roku 1849 byly Budíškovice sídlem stejnojmenného panství ve Znojemském kraji.[5]

Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a od roku 1949 v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byly Budíškovice po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. 1. července 1974 byla v rámci integrace obcí sloučena pod Budíškovice obec Vesce. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[5]

Vývoj obce do konce 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V obci byla lesní správa velkostatku Wallisů. K roku 1924 se uvádí lesní správa velkostatku Wallisů, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a pod- kovář, 3 obchodníci, 1 obuvník, 25 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1930.[5]

JZD bylo založeno roku 1958, v roce 1975 sloučením JZD Báňovice, Budeč, Budíškovice, Horní Slatina, Manešovice, Ostojkovice, Třebětice a Vesce vzniklo JZD 1. máj Budíškovice, hospodařící na 2975 ha zemědělské půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo v ZD Budíškovice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, sociální služby – Domov důchodců Budíškovice, BPC pila Budíškovice, jinak dojíždění za prací do dačických průmyslových podniků.[5]

Po roce 1945 postaveno: přístavba Domova důchodců, který je zřízen v prostorách zámku, kulturní dům (1963) s dostavbou (1993–1994 – obecní úřad, pošta, knihovna, lékařská ordinace), administrativní budova JZD, hospodářské budovy JZD, prodejna Jednoty.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 085 1 070 1 043 1 079 1 052 1 031 1 013 936 1 137 1 022 942 834 814 813 680
Počet domů 174 171 175 176 181 181 196 213 206 200 196 217 228 239 250

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Budíškovice se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.

Od 1. ledna 1989 do 31. ledna 1990 k obci patřila i Borová a Budeč a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Horní Slatina.[8]

Katastrální území Ostojkovice leží na odděleném území a tvoří tak exklávu obce.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. června 2015.[9]

Škola

[editovat | editovat zdroj]

Zdejší škola byla zřízena roku 1788 a stávala původně v panské zahradě u č. 57, roku 1813 na místě bývalé kovárny a roku 1893 byla přestavěna. Počátkem 20. století měla 1 třídu. V roce 1979 zde byla škola zrušena a žactvo bylo převedeno do Budče. Roku 1990 byla škola obnovena, v současné době je zde 1. až 5. ročník základní školy.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek Budíškovice[9] – stojí na místě bývalé tvrze: Jedná se o barokní zámek z konce 17. století se starším renesančním jádrem, dostavby z konce 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova s arkádami kolem čtvercového dvora, v severním křídle kaple. Uprostřed nádvoří šestiboká kamenná kašna s letopočtem 1697. Kolem zámku byl zřízen v 18. století park a také obora se vzácnými druhy stromů. Exteriér zámku je přístupný.[10]
  • Pod zámkem socha svatého Jana Nepomuckého z první čtvrtiny 18. století.[11]  
  • Při domě čp. 88 výklenková kaple z první poloviny 19. století.  
  • Kamenná boží muka v polích k Horní Slatině.[12] 
  • Pomník padlým v první světové válce.[13]
  • Zřícenina hradu Krumvald
  • Pamětní kámen z roku 1797 v lese Zavadilka.[14][15]  

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

 Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ https://www.hrady.cz/index.php?OID=5873
  5. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 604–608.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 29, 47, 159.
  9. 1 2 Udělené symboly – Budíškovice [online]. 2015-06-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. ↑ Zámek Budíškovice | Průvodce hrady. Průvodce českými hrady [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
  11. ↑ socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
  12. ↑ boží muka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-11.
  13. ↑ Budíškovice | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
  14. ↑ Budíškovice. www.smircikrize.euweb.cz [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
  15. ↑ Budíškovice. Kamenné kříže.cz [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 604–608. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Budíškovice&oldid=26271888“