Carl Ludwig Siegel

Carl Ludwig Siegel
Carl Ludwig Siegel
Narození	31. prosince 1896; Berlín
Úmrtí	4. dubna 1981 (ve věku 84 let); Göttingen
Alma mater	Univerzita Fridricha Viléma v Berlíně (1915–1917); Univerzita Georga Augusta v Göttingenu (1919–1920)
Pracoviště	Německá armáda (1917–1919); Univerzita Georga Augusta v Göttingenu (1920–1922); Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (1922–1938); Univerzita Georga Augusta v Göttingenu (1938–1940); Institut pro pokročilé studium (1940–1951); Univerzita Georga Augusta v Göttingenu (1951–1967)
Obory	teorie čísel, matematika, teorie funkcí a nebeská mechanika
Ocenění	doctor honoris causa from the University of Nancy (1954); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1963); záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1964); Wolfova cena za matematiku (1978); čestný doktor Vídeňské univerzity; … více na Wikidatech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Ludwig Siegel (31. prosince 1896 Berlín – 4. dubna 1981 Göttingen) byl německý matematik, který se zabýval hlavně teorií čísel, profesor v Göttingen a v Princetonu.

Život

Pocházel z úřednické rodiny, od roku 1915 studoval astronomii, fyziku a matematiku na Berlínské univerzitě, mimo jiné u Maxe Plancka, a specializoval se na teorii čísel. Protože roku 1917 odmítl narukovat, byl umístěn do blázince. Od roku 1919 pokračoval ve studiu na univerzitě v Göttingenu, roku 1920 promoval prací o aproximaci iracionálních čísel a roku 1922 se stal profesorem ve Frankfurtu. Protože se hlasitě zastával svých židovských kolegů a protestoval proti jejich diskriminaci, měl za nacistického režimu stále obtížnější situaci a roku 1940 nakonec emigroval do USA. Byl profesorem na Institute for Advanced Study v Princetonu a roku 1951 se vrátil do Göttingenu.

Dílo

Věnoval se hlavně teorii čísel, kterou rozšířil v oblasti transcendentních čísel, dále teorii funkcí a nebeské mechanice. Ostře se bránil tendenci ke stále abstraktnější matematice, kterou posměšně nazýval "teorie prázdné množiny".

Byl oceněn sedmi četnými doktoráty, civilním řádem Pour le Mérite (1963), německým Řádem za zásluhy (1964) a roku 1978 byl prvním laureátem Wolfovy ceny za matematiku.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Ludwig Siegel na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Nositelé Wolfovy ceny za matematiku

1978–1979	Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979)

1980–1989	Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989)

1990–1999	Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999)

2000–2009	Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008)

2010–2019	Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019)

2020–2029	Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) • Ingrid Daubechies (2023) • Noga Alon / Adi Šamir (2024)