Přeskočit na obsah

Chválkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chválkovice
Kostel svaté Barbory na Selském náměstí
Kostel svaté Barbory na Selském náměstí
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°36′49″ s. š., 17°17′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 398 (2021)[1]
Katastrální územíChválkovice (7,63 km²)
PSČ779 00
Počet domů587 (2021)[2]
Chválkovice na mapě
Chválkovice
Chválkovice
Další údaje
Kód části obce110914
Kód k. ú.710911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chválkovice (německy Chwalkowitz) jsou bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území, část statutárního města Olomouc ve stejnojmenném okrese v Olomouckém kraji. Leží severovýchodně od centra Olomouce. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o vsi pochází z let 1220 (Squalcowiz) a 1228 (Kwalkowiz). Tehdy patřila velehradskému klášteru, ale už roku 1287 ji získalo jako tzv. komorní statek olomoucké biskupství, jemuž patřila až do vzniku obecních samospráv roku 1850, kdy se osamostatnila. Po roce 1778 byla povinnost roboty nahrazena peněžními odvody a místní velkostatek byl rozparcelován mezi zdejší osadníky. Původní kaple svatého Urbana byla roku 1667 přestavěna na kostel svaté Barbory, jenž se v roce 1855 stal centrem nové farnosti. Význam obce podtrhovala stará škola, kam docházely i děti z okolí. Budování olomoucké pevnosti se vsi dotklo jen nepřímo, když byl roku 1857 přímo u její zástavby směrem na Týneček dokončen fort č. II a o několik let později jihovýchodně ještě dva další, které se však již nedochovaly.[3]

Chválkovice se staly pro Olomouc důležité, když zde byla v roce 1889 dokončena parní vodárna, jež přes vodojem na Tabulovém vrchu začala městu dodávat první kvalitní vodu. Roku 1906 získaly poštu a v roce 1910 byla obec elektrifikována. Průmysl zde nebyl silný, kromě mlýna zde existovala jen cukrářská výroba TOKO a provazárna Tobias a Steipe. Působila zde ale řada spolků, vzhledem k národnostnímu složení pouze českých, např. Slovanský dělnický spolek, čtenářsko-pěvecký Jaroslav, Sokol (tělocvičná jednota Sokol Chválkovice byla založena na valné schůzi dne 20. října 1907 a sokolovna byla slavnostně otevřena dne 1. června 1930), DTJ, Orel nebo osvětový spolek Jeroným s ochotnickým divadlem. V roce 1919 byla vyhlášena tzv. Velká Olomouc, jejíž součástí se Chválkovice staly (o čtyři roky později vláda zamítla návrh několika občanů na opětovné osamostatnění).[4] Byly poté napojeny na městskou kanalizaci a měly i pravidelné autobusové spojení s centrem. Během šedesátých a sedmdesátých let 20. století se na katastru Chválkovic u řeky Bystřice směrem na Bělidla začal i více rozvíjet průmysl.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 798 941 1 433 1 898 2 310 2 334 2 804 2 721 2 418 2 543 2 339 2 173 2 266 2 318 2 398
Počet domů 93 99 141 180 217 222 325 428 428 459 446 453 484 535 587

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Chválkovicemi prochází hlavní silnice I/46, zde jako ulice Chválkovická, která navazuje na Pavlovickou v Pavlovičkách a pokračuje jako Šternberská v Týnečku.

Turistické trasy a cyklotrasy:

Hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce autobusovými linkami č. 11 a 31 a příměstské autobusové linky č. 700, 701 a 711.

Pamětihodnosti a veřejná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Mezi památky Chválkovic lze zařadit především kostel svaté Barbory a fort č. II z bývalé olomoucké pevnosti. Nachází se zde i kříže, pomníky (k uctění tragicky zahynulého důstojníka a sedláka), sochy, reliéfy a ozdobné portály selských domů.[zdroj?] Parní vodárna Chválkovice je jediná[8] dochovaná parní vodárna v Česku, kulturní a technická památka.[9]

Funguje zde domov důchodců POHODA, jehož historie se datuje až k roku 1941, kdy ještě působil pod názvem Siechehaus (z německého Sieche = chorý).[10] Dlouhodobě zde také působí fotbalový klub SK Chválkovice, jednota Sokola a sbor dobrovolných hasičů.

V blízkém Černovírském lese vyvěrá minerální pramen Černovírská kyselka.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 58–62. Dále jen „Tichák (2000)“.
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 194.
  5. ↑ Tichák (2000), str. 62–65.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Historie [online]. Moravská vodárenská [cit. 2018-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-22.
  9. ↑ OBRAZEM: Olomouc ukázala parní vodárnu, jež pomohla od tyfu a cholery. iDNES.cz [online]. 2012-03-19 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online.
  10. ↑ Historie [online]. Domov seniorů POHODA Chválkovice [cit. 2018-04-26]. Dostupné v archivu.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chválkovice&oldid=25772763“