Formule 1 v roce 2000
Ve Formuli 1 v roce 2000 se uskutečnilo celkem 17 závodů Grand Prix. Mistrem světa se stal německý závodník Michal Schumacher s vozem Ferrari. Stáj Ferrari získala také Pohár konstruktérů.
| 51. sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (2000) | |
|---|---|
Mistr světa Michael Schumacher | |
| Obecné informace | |
| Počet závodů | 17 |
| Počet pilotů | 23 |
| Počet týmů | 11 |
| Pohár jezdců | |
| První | (Ferrari) |
| Druhý | (McLaren–Mercedes) |
| Třetí | (McLaren–Mercedes) |
| Pohár konstruktérů | |
| První | |
| Druhý | |
| Třetí | |
| Formule 1 | |
◄ 1999 2001 ► | |
Sezóna 2000 byla rokem návratu formule 1 na Severoamerický kontinent. Do kalendáře Velkých cen byl zařazen ovál v Indianapolis. Zatímco McLaren vsadil na jezdecké složení z předešlého roku, ostatní týmy čile obchodovaly. Obhájce trofeje konstruktérů, Ferrari, angažoval Rubense Barrichella od Jackie Stewarta, který celý tým prodal Jaguaru. Jaguar se tak stal novým týmem ve Formuli 1 a ke zkušenému Johnny Herbertovi přibral Eddie Irvineho, který odešel od Ferrari. Arrows propustil Japonce Takagiho a na jeho místo přijal Verstappena, navíc přestal pracovat na vlastních motorech a sáhl po zákaznických motorech Renault označených jako Supertec. Stejné motory, ale pod označením Playlife, používal také Benetton, který i nadále věřil dvojici Giancarlo Fisichella – Alexander Wurz. V týmu BAR se do formule 1 vrátily motory Honda a ve Williamsu motory BMW. Jarno Trulli odešel z týmu Alain Prost a nahradill Damona Hilla u Jordanu.
Nový ročník zahájila Grand Prix Austrálie na okruhu v Melbourne. V závodě zvítězil Michael Schumacher před svým novým týmovým kolegou Rubensem Barrichellem a zajistili tak pro Ferrari double. McLaren naopak zahájil sezónu nejhorším možným způsobem, oba dva monoposty odstoupily pro závadu motoru. Druhý závod, který se konal v Brazílii, přinesl pole position Hakkinenovi, ale potíže McLarenu přetrvávaly. Hakkinen závod nedokončil a David Coulthard byl diskvalifikován ze druhého místa pro nestandardní výšku zadního přítlačného spoileru. Zvítězil Michael Schumacher, a na druhé místo se posunul Giancarlo Fisichella.
Za dva týdny v italské Imole, kde se již tradičně pořádala Velká cena San Marina, byl Hakkinen znovu nejlepším pilotem kvalifikace, ale krátce po startu byl předjet Schumacherem. Ferrari tak zvítězilo v prvních třech závodech.
Na britských ostrovech získal své první pole positon u Ferrari Rubens Barrichello, ale v závodě udávali tempo oba jezdci McLarenu a tak si pro vítězství dojel na domácí půdě Coulthard před Hakkinenem a Michaelem Schumacherem. Ještě před Velkou cenou Španělska, David Coulthard jako zázrakem přežil pád svého soukromého letadla, které havarovalo během nouzového přistání. Na palubě letadla přišel o život pilot a mechanik, David Couthard, jeho snoubenka i soukromý trenér, vyvázli jen s pár šrámy a obrovským šokem.
Velká cena Španělska byla podobná té britské, z pole position startoval znovu rudý vůz tentokrát pilotovaný Schumacherem, první dvě příčky v cíli získaly vozy McLaren v pořadí Hakkinen – Coulthard a na stupně vítězů je doprovodil Barrichello na Ferrari. Michaela Schumachera vyřadila z dobrého umístění nehoda v boxech, při které zranil svého mechanika.
Deštivá velká cena Evropy byla doslova vodou na mlýn Michaela Schumachera, který spolu s Hakkinenem jako jediní dokončili závod s plným počtem kol. David Coulthard nedokázal využít nejlepší startovní pozice a dojel jako třetí o kolo zpět.
Kvalifikaci na Grand Prix Monaka ovládl Michael Schumacher, překvapením bylo druhé místo Jarna Trulliho. V závodě Schumacher odstoupil z první pozice a uvolnil tak místo Coulthardovi, kterého následoval Rubens Barrichello a Giancarlo Fisichella.
Cirkus F1 měl dva týdny na cestu za oceán, kde se konala velká cena Kanady. V Montrealu na okruhu, který nese jméno Gillese Villeneuvea, vybojoval pole Michael Schumacher, které posléze proměnil ve vítězství. Rubens Barrichello vybojoval druhé místo a Giancarlo Fisichella znovu dosáhl na stupně vítězů.
Návrat do Evropy naznačoval stále stejnou písničku, ve Francii si pole position zajistil Michael Schumacher, v závodě ovšem tempo udával David Coulthard a na stupně vítězů ho doprovodil Mika Häkkinen a Rubens Barrichello.
Michael Schumacher ukončil své působení ve velké ceně Rakouska hned po startu v kolizi se Zontou. Mika Häkkinen vytěžil další vítězství před svým týmovým kolegou a Barrichellem. Start do domácí velké ceny Německa se znovu nepovedl Schumacherovi, tentokrát se potkal s Benettonem Fisichelli. Poprvé se radoval z vítězství Rubens Barrichello, který odolal náporu obou McLarenů. Závod byl narušen mužem, který vtrhl na závodní dráhu s transparentem, který hlásal hesla proti Mercedesu. Na trať vyrazil Safety car, který zadržel muže, dělníka propuštěného z Mercedesu.
V Maďarsku byl Schumacher nejrychlejší v tréninku, jeho zaváhaní při startovním procesu využil Hakkinen a přímo si letěl pro vítězství. Deset bodů vyneslo Finovi vedení v šampionátu. Lázeňské město Spa hostilo velkou cenu Belgie a byly zde k vidění nejlepší předjížděcí manévry celé sezóny. Díky špatnému počasí se startovalo za Safety carem. Vítězem se stal Hakkinen před bratry Schumachery Michaelem a Ralfem. Schumacher ztratil další dva body.
Monza je nejrychlejším okruhem v celém seriálu a byla zaplněná tisícem fanoušků z celé Itálie, kteří přijeli podpořit své rudé vozy. Začátek závodu poznamenala nešťastná nehoda šesti vozů, při které jedna pneumatika zasáhla traťového komisaře. Ten krátce poté svým zraněním podlehl. Vítězem se stal Schumacher před Hakkinenem a stáhl tak jeho vedení o dva body.
Velká cena USA se uskutečnila na slavném oválu v Indianapolis uzpůsobeném pro formuli 1. Schumacher nenechal nic náhodě a z prvního místa na roštu vyrazil do čela. Mika Hakkinen zápasil s motorem svého McLarenu, až v 25 kole odstoupil. Schumacher vedl o osm bodů a tak do poslední Grand Prix Japonska nastoupil s vědomím, že k zisku titulu mu stačí zisk tří bodů. První krok učinil již v kvalifikaci a vybojoval tak pole position, které následně nevyužil ve svůj prospěch. Po startu ho předjel Hakkinen a dlouho nechával Němce za svými zády, až poté, co musel ke svým mechanikům, uvolnil Michaelovi cestu k titulu. Po dlouhých 21 letech se Ferrari konečně dočkalo titulu mezi jezdci.
Pravidla
[editovat | editovat zdroj]Bodovalo prvních 6 jezdců podle klíče:
- První – 10 bodů
- Druhý – 6 bodů
- Třetí – 4 bodů
- Čtvrtý – 3 bodů
- Pátý – 2 body
- Šestý – 1 bod
- Maximálně 10 válcové nepřeplňované motory o objemu 3000 cc
- Minimální hmotnost vozů 600 kg
Týmy a jezdci
[editovat | editovat zdroj]Kalendář
[editovat | editovat zdroj]Výsledky a pořadí
[editovat | editovat zdroj]Pořadí jezdců
[editovat | editovat zdroj]Za umístění v závodě získává body prvních 6 jezdců v cíli. Body jsou rozděleny takto:
| Umístění | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Body | 10 | 6 | 4 | 3 | 2 | 1 |
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pohár konstruktérů
[editovat | editovat zdroj]
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Roční statistiky
[editovat | editovat zdroj]| Vítězství | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Ferrari 10× | Ferrari 10× | ||
| McLaren 7× | Mercedes 7× | ||
| Pole Position | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Ferrari 10× | Ferrari 10× | ||
| McLaren 7× | Mercedes 7× | ||
| Nejrychlejší kolo | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| McLaren 12× | Mercedes 12× | ||
| Ferrari 5× | Ferrari 5× | ||
| Podium | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| McLaren 22× | Mercedes 22× | ||
| Ferrari 21× | Ferrari 21× | ||
| Benetton 3× | Playlife 3× | ||
| Williams 3× | BMW 3× | ||
| Jordan 2× | Mugen Honda 2× | ||
| Nejrychlejší GP | Jezdec | Vůz | Rychlost |
|---|---|---|---|
| Ferrari F1-2000 | 215,278 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 210,432 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 208,468 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 208,454 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 208,296 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 207,447 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 200,423 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 200,198 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 196,405 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 196,218 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 194,199 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 190,376 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 187,171 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 180,850 km/h | ||
| Ferrari F1-2000 | 179,551 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 173,658 km/h | ||
| McLaren MP4/15 | 144,072 km/h |
| Nejtěsnější vítězství | Vítěz | Druhý | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| 0:00.174s | |||
| 0:00.732s | |||
| 0:01.104s | |||
| 0:01.169s | |||
| 0:01.477s | |||
| 0:01.837s | |||
| 0:03.810 | |||
| 0:07.452 | |||
| 0:07.917 | |||
| 0:11.415 | |||
| 0:12.118 | |||
| 0:12.535 | |||
| 0:13.822 | |||
| 0:14.748 | |||
| 0:15.889 | |||
| 0:16.066 | |||
| 0:39.898 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 2000 na Wikimedia Commons