Přeskočit na obsah

Kravaře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě ve Slezsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kravaře (rozcestník).
Kravaře
Barokní zámek ve slezských Kravařích
Barokní zámek ve slezských Kravařích
Znak města KravařeVlajka města Kravaře
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°55′55″ s. š., 18°0′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 689 (2025)[1]
Rozloha19,37 km²[2]
Katastrální územíKravaře ve Slezsku
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ747 21
Počet domů1 878 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 405/43
Kravaře
747 21 Kravaře u Hlučína
mesto@kravare.cz
StarostkaMonika Brzesková (KDU-ČSL)
Oficiální webwww.kravare.cz
Kravaře
Kravaře
Další údaje
Kód obce507580
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn[4] či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
kostel svatého Bartoloměje
  • barokní zámek Kravaře,[6][7] [8]ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
  • Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje[9] a fara[10] (vše v cihlové neogotice[11] typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v ulici Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.[12]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Karl Düsterberg (1917–2014),[13] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin[14]
  • Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
  • prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (1937–2023), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
  • Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
  • šlechtický rod pánů z Kravař
  • Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
  • Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
  • Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
  • Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
  • Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií[15]
  • PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
  • prof. PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
  • Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
  • Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
  • Monika Brzesková (* 1977), rozená Žídková, Miss ČR, Miss Europe 1995, starostka Kravař (od 2014 dosud)

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 835.
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 448.
  6. ↑ barokní zámek Kravaře. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23.
  7. ↑ zámek Kravaře a www.hrady.cz. www.hrady.cz [online]. [cit. 2010-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25.
  8. ↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie; KOUŘILOVÁ, Danuška; NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zámek Kravaře / Barokní klenot Horního Slezska. Kravaře: Město Kravaře, 2019. 157 s. ISBN 978-80-270-5396-4.
  9. ↑ novogotický kostel sv. Bartoloměje. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06.
  10. ↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Fara v Kravařích - jeden ze stavebních monumentů po Josefu Seyfriedovi. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 2020, roč. 2019 a 2020, s. 52–64.
  11. ↑ KOUŘILOVÁ, Danuška. Pálená hlína v historických stavbách Moravy. Příprava vydání SLABOTÍNSKÝ, Radek. Brno: Technické muzeum v Brně, 2021. ISBN 978-80-87896-18-1. Kapitola Chvála cihle, s. 14–23.
  12. ↑ Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupné online.
  13. ↑ Düsterberg, Karl: Im Innersten Kaufmann. www.apetito.de [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12.
  14. ↑ Tiefkühl-Pionier Karl Düsterberg wird 96. www.tk-report.de [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.
  15. ↑ Do tří let budou naše zboží rozvážet drony, věří podnikatelé z Kravař

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kravaře&oldid=26277618“