Kraľovany
| Kraľovany | |
|---|---|
evangelický kostel | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°9′5″ s. š., 19°7′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát | |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Dolný Kubín |
| Tradiční region | Orava |
Kraľovany | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,81 km²[1] |
| Počet obyvatel | 424 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 22,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ľuboš Palovič |
| Vznik | 1363 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| oukralovany | |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 027 51 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | DK |
| NUTS | 509744 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kraľovany jsou obec na Slovensku v Žilinském kraji v okrese Dolný Kubín, v jihozápadním cípu regionu Orava. Leží v údolí při ústí řeky Oravy do Váhu a nachází se zde silniční i železniční křižovatka. V obci žije 424[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1420 se Kraľovany vzpomínají jako vesnice patřící Oravského hradu. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1363. První osadníci pocházeli z Turian. Kolem roku 1608 měla obec asi 70 obyvatel (14 rodin). V roce 1715 už 160 obyvatel. Obec vznikla na významné cestě z Turce na Oravu. V obci se nacházel i panský hostinec, který vlastnili Thurzovci. Hostinský Juraj Zábrezký v roce 1647 získal i povolení od Thurzovců na mlýn a pilu, dostal také část panské hory a k tomu i půdu. Část obyvatel Kraľovian se zabývala pltnictvím a lovem ryb. Daň z úlovku předávali Oravskému panství, protože nepracovali na panských rolích, byli svobodní. Oravské panství rozšířilo podnikání v obci. Obec trpěla v 17. století během stavovských povstání. Po Bočkajovském povstání vesnice byla zdevastována. Pohroma postihla obec i v srpnu 1813, když ji zasáhla obrovská povodeň. Pokles obyvatelstva zapříčinila cholera v roce 1873 a vystěhovalectví za prací v letech 1880–1890. Kraľovany nabraly na významu po zřízení železnice do Oravského Podzámku v roce 1898. V roce 1910 vznikla i telegrafní stanice. Železniční stanice na důležité křižovatce Košicko-bohumínské dráhy a Oravy se později rozšířila. V roce 1935 měla až šest kolejí.
V roce 1811 byl založen spolek bývalých urbariátníků. Do majetku spolku patřily i mlýn, pila, kamenolom, těžba písku, štěrku, rybolov a lovecké právo. V roce 1906 byl postaven tříobloukový kovový most. V roce 1935 už elektrifikovaná obec má 671 obyvatel. V obci se nachází evangelický kostel z roku 1913. Zmiňovaná je i zvonice se zvony z roku 1763 a 1815.

Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v nadmořské výšce 430 m a její katastrální území má výměru 18,808 km². Leží v něm přírodní památka Kraľovanský meandr a zasahuje do něj část národní přírodní rezervace Šútovská dolina. V části obce Rieka se nachází přírodní koupaliště na místě vytěženého lomu, zvané lidově „Šútovské jezero“.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Údolím Váhu zde vede železniční trať Košice–Žilina, od které se zde odpojuje železniční trať Kraľovany – Trstená.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Andrej Kralovanský (1759–1809), pedagog, literární pracovník, přírodovědec a entomolog
- Marián Had (* 1982), fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kraľovany na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraľovany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
