Přeskočit na obsah

Plavání (sport)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plavání je individuální i týmový vodní sport, který celosvětově zajišťuje mezinárodní střešní organizace World Aquatics (do konce roku 2022 nesla název FINA). Patří mezi základní pilíře olympijského programu. Pod plavecké sporty se kromě klasického bazénového plavání řadí také dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody, vodní pólo a zimní plavání.

Historie a vývoj plavání

[editovat | editovat zdroj]

Počátky plavání sahají až do prehistorické doby. Moderní závodní plavání se však začalo formovat až v 19. století v Anglii. První organizované kluby vznikaly v 60. letech 19. století a původně se závodilo výhradně na otevřených vodách.[1] S rostoucí popularitou se začaly budovat první kryté plovárny a bazény.

Vývoj technik zásadně ovlivnil rychlost plavců, přičemž správná technika tvoří až 50% výsledného výkonu.[2] V Evropě se zpočátku závodilo pouze ve stylu prsa (v roce 1987 přišlo rozvolnění pravidla plavání pod vodou na jedno povolené prsové tempo pod vodou po startu a po každé obrátce.[3])

  • Kraul (volný způsob): V roce 1873 představil John Arthur Trudgen styl, který okopíroval od původních obyvatel Ameriky.[4] Tento styl (dnes známý jako kraul) přinesl obrovské zrychlení.
  • Znak: Vyvinul se jako modifikace prsou na zádech, později převzal efektivnější kraulový kop a rotaci paží. V roce 1906 byl oficiálně uznán jako samostatný styl.
  • Motýlek (delfín): Nejmladší plavecký způsob. Původně vznikl ve 30. letech 20.století jako povolená inovace prsového stylu (přenášením paží nad vodou). V roce 1952 jej federace uznala za samostatný styl a na olympijských hrách debutoval v Melbourne roku 1956. Motýlek dosahuje nejvyšší okamžité rychlosti v rámci jednoho tempa, celkově je však kvůli obrovskému odporu vody stále nejrychlejším stylem kraul.[3]

Historický milník: Johnny Weissmüller

[editovat | editovat zdroj]

Významnou postavou historie je americký plavec Johnny Weissmüller (později slavný jako filmový představitel Tarzana). Ve 20. letech 20. století jako první člověk v historii pokořil na 100m trati volným způsobem hranici jedné minuty (docílil času 58,6 s).

Závodní disciplíny

[editovat | editovat zdroj]

Závody jednotlivců i štafet se liší podle toho, zda se plave na dlouhém (olympijském) nebo krátkém bazénu.

Tratě jednotlivců

[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholných světových akcích (Mistrovství světa) se závodí v těchto disciplínách:

Od olympijských her v Tokiu plavou muži i ženy shodně jak 800m, tak 1500m volný způsob. Padesátimetrové sprinty u znaku, prsou a motýlka však na OH stále chybí.

Štafetové závody

[editovat | editovat zdroj]

Štafety se plavou buď jako čistě kraulové (volný způsob), nebo polohové.

  • Pořadí stylů v polohové štafetě (4 plavci): znak → prsa → motýlek → volný způsob
  • Pořadí stylů v polohovém závodě jednotlivce: motýlek → znak → prsa → volný způsob (důvodem je, že jednotlivec nemůže startovat z vody znakem, proto začíná motýlkem).

Na velkých šampionátech se plavou štafety na 4×100m volný způsob, 4×200m volný způsob a 4×100m polohově. Velkým hitem jsou také smíšené (mix) štafety, kde v jednom týmu startují dva muži a dvě ženy.

Plavecké bazény

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Plavecký bazén.

V závodním plavání se rozlišují 3 typy bazénů:

  1. Dlouhý bazén (50 m): Označuje se jako "olympijský". Standardní rozměry jsou 50×25m s hloubkou minimálně 2m (doporučeno 2,5m), rozdělený do 10 drah (z nichž se krajní kvůli vlnám často nevyužívají). Konají se na něm OH a letní MS/ME.
  2. Krátký metrický bazén (25m): Konají se na něm zimní šampionáty. Časy na krátkém bazénu jsou zhruba o 1 až 1,5 sekundy na každých 50 metrů rychlejší než na dlouhém bazénu. Je to způsobeno odrazy od stěn při obrátkách, které plavce výrazně zrychlují.
  3. Yardový bazén (25 yardů/ cca 22,86m): Používá se výhradně v USA (např. v univerzitní soutěži NCAA). Časy z těchto bazénů se kvůli jiné délce nepočítají do oficiálních světových rekordů World Aquatics.

Dálkové plavání a kombinované sporty

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dálkové plavání.
  • Dálkové plavání: Specifická disciplína, která se odehrává v otevřené přírodě (jezera, moře, řeky). Součástí olympijského programu je od roku 2008 (Peking), přičemž oficiální olympijskou tratí je maraton na 10 km
  • Kombinované sporty: Plavání tvoří klíčovou první disciplínu v multisportech, jako je triatlon (plavání, cyklistika, běh), moderní pětiboj či kvadriatlon.

Zdravotní rizika závodního plavání

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je plavání považováno za jeden z nejzdravějších sportů pro klouby a svalový korzet, vrcholový trénink v krytých bazénech přináší specifická rizika.

Dlouhodobé studie ukazují zvýšený výskyt dýchacích potíží, astmatu a alergií u profesionálních plavců. Tyto problémy nezpůsobuje samotný chlór, ale vedlejší produkty chlorace (především trichloramin). Ten vzniká reakcí chlóru s organickými nečistotami (pot, močovina). Trichloramin se drží těsně nad hladinou vody, kde ho plavci intenzivně vdechují, což vede k podráždění dýchacích cest, kašli a chronickému astmatu.[4]

  1. KÖSSL, Jiří. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury.. 1. vyd. vyd. Praha: Karolinum 159 s s. Dostupné online. ISBN 80-7184-608-2, ISBN 978-80-7184-608-6. OCLC 320280735
  2. S.R.O. (WWW.INSPIRE.CZ), INSPIRE CZ. Plavání. www.olympijskyfestival.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
  3. 1 2 NEULS, Filip. Plavání : (teorie, didaktika, trénink). Druhé (přepracované a doplněné) vydání. vyd. Olomouc: [s.n.] 115 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-5419-1, ISBN 80-244-5419-X. OCLC 1089696385
  4. 1 2 Astma u dětí: Může souviset s chlórem v bazénu?

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]