Washington (stát)
| Washington | |
|---|---|
| State of Washington | |
| Přezdívka: Evergreen State | |
| Geografie | |
 Washington na mapě USA | |
| Hlavní město | Olympia |
| Největší město | Seattle |
| Poloha | 47°30′ s. š., 120°12′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC−8/−7 (letní čas) |
| Počet okresů | 39 |
| Rozloha (18. v USA) | |
| Celkem | 184 827 km² |
| • z toho souš | 172 628 km² |
| • z toho vodstvo | 12 199 km² (6,6 %) |
| Obyvatelstvo (13. v USA) | |
| Počet obyvatel | 8 001 020 (odhad 2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 46,5 obyv./km² (22. v USA) |
| Úřední jazyky | žádný |
| Ekonomika | |
| HDP | 894,990 miliardy USD (2025)[2] |
| HDP na obyvatele | 111 860 USD (2025)[2][1] |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 4392 m n. m. |
| Průměrná výška | 520 m n. m. |
| Nejnižší bod | 0 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Bob Ferguson (D) |
| Senátoři | Patty Murrayová (D) Maria Cantwell (D) |
| Přistoupení do Unie | 11. listopadu 1889 (42. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | WA |
| Tradiční zkratka | Wash. |
| ISO 3166-2 | US-WA |
| wa | |
Washington (anglická výslovnost 
[ˈwɒʃɪŋtən]IPA, oficiálně State of Washington) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA. Washington, nejzápadnější stát kontinentálních USA, hraničí na jihu s Oregonem, na východě s Idahem a na severu s kanadskou provincií Britská Kolumbie. Západní ohraničení státu tvoří Tichý oceán.
Se svou rozlohou 184 661 km² je Washington 18. největším státem USA. Podle odhadu U.S. Census Bureau zde v roce 2025 žilo 8 001 020 obyvatel, což z Washingtonu činilo 13. nejlidnatější stát USA.[1] Při rozloze souše 172 119 km² činila hustota zalidnění přibližně 46,5 obyvatele na km².
Hlavním městem je Olympia s 56 724 obyvateli. Největším městem je Seattle se 784 777 obyvateli, následovaný městy Spokane (230 783), Tacoma (229 816), Vancouver (199 698) a Bellevue (154 193).[3] Nejvyšším bodem státu je Mount Rainier s nadmořskou výškou 4392 m v Kaskádovém pohoří. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeky Columbia a Snake.
Pobřeží bylo Evropany prozkoumáno teprve v poslední čtvrtině 18. století, pozemní expedice se do regionu pozdějšího Washingtonu dostaly v následujících desetiletích. O území vedly spor především Spojené státy a Spojené království. Na základě anglo-americké úmluvy z roku 1818 bylo území otevřeno společnému užívání občany obou států. Spor o hranici byl ukončen Oregonskou smlouvou z roku 1846, která stanovila hranici převážně podél 49. rovnoběžky. Oblast byla součástí regionů označovaných jako Oregon Country a Columbia District, které se vzájemně překrývaly. V roce 1846 získali území definitivně Američané, kteří jej o dva roky později začlenili do nově vzniklého Oregonského teritoria. V roce 1853 vzniklo vlastní teritorium, které bylo pojmenováno po prvním americkém prezidentovi Georgi Washingtonovi a které existovalo téměř 40 let. Washington se 11. listopadu 1889 stal 42. státem USA.
Největší koncentrace obyvatelstva se nachází v oblasti Pugetova zálivu a metropolitní oblasti Seattlu. Zbytek státu se skládá z hlubokých deštných lesů na západě, pohoří uprostřed, na severozápadě a na dálném jihozápadě a polopouští, které na východě tvoří vhodné podmínky pro zemědělství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ještě před příchodem evropských osadníků toto území obývaly četné indiánské kmeny z nichž každý měl svou unikátní kulturu. Dnes jsou známé pro své totemové sloupy a zdobené kánoe a masky. Jejich nejdůležitějším zdrojem obživy bylo rybaření, především lov lososů. Avšak kmen Makahů se specializoval také na lov velryb. Jejich kultura byla založena nejen na lovu, ale také na některých formách zemědělství, byla také přímo závislá na lovu lososů z řeky Columbie. V sedmdesátých letech 18. století většina původní populace zahynula kvůli neštovicové epidemii.
První evropská zmínka o území pochází z roku 1775, kdy k jeho břehům dorazil na palubě Santiaga španělský mořeplavec Don Bruno de Heceta, který pak prohlásil celé pobřeží Pacifiku až na sever k zátoce Prince Williama za španělské.
V roce 1778 objevil James Cook mys Flattery, který leží na počátku úžiny Juana de Fucy. Sám Cook si ale myslel, že tam žádná úžina není. Tu tedy objevil až o devět let později Charles William Barkley. Další průzkumy úžiny provedli Španělé Manuel Quimper a Francisco de Eliza a také Brit George Vancouver o pár let později.
V roce 1790 se Španělé s Brity dohodli na tom, že pobřeží Pacifiku jim dále patřit nebude a to otevřelo území Washingtonu průzkumníkům z jiných zemí, jako například z Ruska, Británie nebo Spojených států. Právě americký kapitán Robert Gray, po kterém je pojmenován okres Grays Harbor, objevil ústí řeky Columbia, kterou pojmenoval po své lodi. V roce 1792 si Gray založil obchod s vydří kožešinou. Expedice Lewise a Clarka dorazila na území státu 10. října 1805.
Britskokanadský objevitel David Thompson se vydal na výpravu na řeku Columbii a když se zabydlel při soutoku s řekou Snake, vztyčil sloup a prohlásil zem za britskou. Severozápadní společnost pak zde vybudovala obchodní středisko.
I přes různé britské akce, kdy byli osadníci záměrně vedeni právě na území dnešního Washingtonu, Spojené království se území vzdalo a 15. června 1846 ho získali Američané.
V roce 1836 skupina misionářů vedených Marcusem Whitmanem založila na území několik misií a také osadu Waiilatpu, která ležela na území dnešního severovýchodního Washingtonu, v okresu Walla Walla na území Kajusů a Nez Perců. Whitmanova osada pak pomohla dalším osadníkům migrovat na západ po boku Oregonské stezky. Whitman také pomáhal léčit nemoci původních obyvatel, ti ale zemřeli na nemoci pocházející z Evropy. Zatímco davy indiánů zemřely, běloši se najednou zdáli proti nemocem odolnější a tak se náčelníci dohodli na masakru, který proběhl v roce 1847. To vyústilo v Kajuskou válku mezi indiány a bělochy.
První osadou u Pugetova zálivu byla pevnost Fort Nisqually, která byla farmou a obchodním střediskem Společnosti Hudsonova zálivu. Afroamerický průkopník George Washington Bush a jeho manželka Isabella James Bush vedli na území čtyři další rodiny a v roce 1846 založili osadu New Market, dnes známou jako Tumwater. Chtěli do Washingtonu, aby se vyhnuli rasistickým zákonům, které platily v Oregonu. Bushe pak následovali další osadníci, kteří putovali až na sever k Pugetově zálivu.
V roce 1852 se všichni z Washingtonu shromáždili v Monticellu, dnešním Longview, odkud zaslali do Washingtonu, D.C. žádost o založení teritoria pod jménem Columbia. Jméno bylo zavrhnuto kvůli možné záměně s distriktem hlavního městem USA (District of Columbia), a tak vzniklo teritorium Washington. 11. listopadu 1889 byl Washington připojen k Unii jakožto její 42. stát.
Ve státě byl nejdříve nejdůležitějším odvětvím dřevozpracující průmysl a zemědělství. Na východě se údolí řeky Yakimy proslavilo díky svým jablečným sadům a produktivní se díky novým technikám stávalo pěstování pšenice. Na západ od Kaskádového pohoří utvořily časté srážky husté lesy a přístavy na břehu Pugetova zálivu začaly prosperovat díky dřevozpracujícímu průmyslu a vývozu dřeva a z něj vyrobených produktů. Jednalo se pak především o dřevo z douglasky. Další rozvinutá hospodářská odvětví byly rybaření a těžba.
Po dlouhou dobu byla Tacoma známa pro zpracování zlata, stříbra, mědi a olova. Seattle byl hlavní přístav pro obchod se zbytkem světa a vyrábělo se zde mnoho lodí. V oblasti Pugetova zálivu byl vybudován těžký průmysl a hlavní firmou celého státu se stala světoznámá společnost Boeing.
V době Velké hospodářské krize byly na řece Columbii postaveny četné vodní elektrárny jako část projektu na zvýšení produkce elektřiny. Projekt vyvrcholil v roce 1941, kdy byla dokončena stavba největší betonové stavby ve Spojených státech, přehrady Grand Coulee.
V době druhé světové války se stát soustředil především na válečné potřeby. Společnost Boeing vyráběla pro americkou armádu těžké bombardéry, zatímco přístavy v Seattlu, Bremertonu, Vancouveru a Tacomě vyráběly lodě. Seattle byl také výchozím bodem pro americké jednotky bojující v Pacifiku, mnoho jich bylo naloženo v Golden Gardens Parku. Na východě byl otevřen nukleární komplex Hanford, který hrál hlavní roli při výrobě atomových zbraní.
18. května 1980 po sérii otřesů a erupcí vybuchla sopka Mount St. Helens. Exploze zničila velkou část sopky a odhodila její severovýchodní stranu. O život přišlo 57 lidí a mnoho lesů bylo srovnáno se zemí. Řeka Columbia a její přítoky byly zaplaveny sopečným popelem a blátem, popel navíc přikryl celý stát a části přilehlých států, což způsobilo, že den vypadal jako noc.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka státu Washington je tvořena zeleným listem o poměru stran 5:8, v jehož středu je položena pečeť státu.[4]
Pečeť
[editovat | editovat zdroj]Pečeť státu Washington je tvořena portrétem prezidenta George Washingtona na modrém kruhovém pozadí. Kolem modrého pole je žluté mezikruží nesoucí nápis THE SEAL OF THE STATE OF WASHINGTON (česky Pečeť státu Washington) a letopočet 1889.
Další symboly
[editovat | editovat zdroj]
Oficiální přezdívka státu, „Evergreen State“ byla navržena roku 1890 Charlesem T. Conoverem ze Seattlu. Populární se stala díky faktu, že husté lesy na pobřeží byly plné stálezelených stromů a velké množství deště umožnilo, aby křoví a traviny byly také zelené po celý rok.
Státní písní je „Washington, My Home“ (Washington, Můj Domov) z roku 1959. Státním ptákem je čížek žlutý.
Státním ovocem je jablko a státní zeleninou je sladká odrůda cibule z okolí města Walla Walla. Státním tancem je od roku 1979 square dance. Státním stromem je jedlovec západní a státní bylinou je pěnišník velkolistý. Státní rybou je pstruh duhový. Státní folkovou písní je „Roll On, Columbia, Roll On“ od Woodyho Guthrie a neoficiální státní rockovou písní je „Louie Louie“ od Richarda Berryho. Státní trávou je pseudoroegneria spicata. Státním hmyzem je šídlo anax junius. Státním drahokamem je zkamenělé dřevo. Státní fosilií je mamut kolumbuský. Státním mořským savcem je kosatka dravá a státním suchozemským savcem je svišť olympský.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Washington na severu sousedí s kanadskou provincií Britská Kolumbie, na jihu vytváří hranici se státem Oregon řeka Columbia. Část východní hranice se státem Idaho tvoří řeka Snake. Na západě od Washingtonu pak leží Tichý oceán. Během americké občanské války byl stát teritoriem Unie, i když se do války aktivně nezapojil.
Kaskádové pohoří, které probíhá státem od severu na jih, ho rozděluje na dvě poloviny. Západní Washington, ležící na západě, se vyznačuje západním přímořským podnebím s mírnými teplotami, mokrými zimami a suchými léty. Vyrůstají zde husté jehličnaté lesy a deštné pralesy mírného pásma. Východní Washington na druhé straně pohoří naopak obsahuje polosuché stepi a nepříliš četné pouště, protože leží ve srážkovém stínu Kaskádového pohoří. Oblast hanfordské elektrárny je každý rok průměrně zvlhčena o 178 mm srážek. Daleko na východě státu je klima méně a méně suché, dokonce se v regionu Palouse, na jihovýchodě státu, objevují četné lučiny, které jsou nejčastěji proměněny v zemědělskou krajinu. Na severovýchodě se vyskytují i hory a lesy.
V Kaskádovém pohoří ve Washingtonu se nachází pět hlavních aktivních sopek: Mount Baker, Glacier Peak, Mount Rainier, Mount St. Helens a Mount Adams. Mount St. Helens je nejaktivnější sopkou Kaskádového pohoří.[5]
Poloha státu na pobřeží Pacifiku a Pugetova zálivu poskytuje Washingtonu velmi výhodnou polohu pro vedoucí roli v námořním obchodu s Aljaškou a Kanadou. Mnoho ostrovů v Pugetově zálivu je s pevninou spojeno největší flotilou trajektů ve Spojených státech, Washington State Ferries.
Washington je státem kontrastů. Zatímco na západě leží jedny z mála deštných pralesů v kontinentálních Spojených státech, jako například Hoh, na východě, ve srážkovém stínu Kaskádového pohoří leží pouště a stepi, ve kterých se moc stromů nevyskytuje. Mount Rainier, nejvyšší bod státu, je pokryt největším množstvím ledovcového ledu ze všech hor v kontinentálních Spojených státech.
- nejvyšší bod 4 392 metrů nad mořem (Mount Rainier)
- nejnižší bod 0 m
- střední nadmořská výška 520 m
- Šířka státu 385 km
- Délka státu 580 km
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Nominální hrubý domácí produkt Washingtonu dosáhl v roce 2025 přibližně 894,990 miliardy amerických dolarů.[2] Při odhadovaném počtu 8 001 020 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 111 860 dolarům na obyvatele.[2][1]
Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 98 141 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 53 744 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 9,9 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 63,5 %.[1]
Mezi významná odvětví washingtonské ekonomiky patří výroba letadel (Boeing), vývoj počítačového software (Microsoft, Amazon, Nintendo, Valve Corporation), elektronika, biotechnologie, výroba hliníku, výrobky ze dřeva (Weyerhaeuser), hornictví a turistika. Stát má k dispozici rovněž velké zdroje elektrické energie díky velkému množství vodních elektráren.
Významné množství obchodů s Asií se z USA provádí prostřednictvím přístavů v Pugetově zálivu. Ekonomický magazín Fortune do svého žebříčku 20 nejobdivovanějších firem zařadil i 4 z Washingtonu: Microsoft, Starbucks, Costco a Nordstrom.
Mezi miliardáři žijícími ve Washingtonu můžeme najít především Billa Gatese, vlastníka společnosti Microsoft, který byl s čistým jměním 40 miliard dolarů umístěn magazínem Forbes na první místo mezi nejbohatšími lidmi světa v únoru 2009.
V lednu 2010 byla míra nezaměstnanosti ve státě 9,3 %.
Daně
[editovat | editovat zdroj]Washington v roce 2026 nevybíral obecnou daň z příjmů fyzických osob z mezd. Na vybrané dlouhodobé kapitálové zisky se však vztahuje státní daň podle kapitoly 82.87 Revised Code of Washington.[6] V roce 2026 byl přijat zákon, který od kalendářního roku 2028 zavádí 9,9% daň na část osobního příjmu přesahující jeden milion dolarů.[7] Základní státní sazba daně z maloobchodního prodeje činí 6,5 % a místní samosprávy k ní mohou přidávat vlastní sazby.[8]
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]
Washington patří k významným zemědělským státům západních Spojených států. V celostátním měřítku je předním producentem zejména jablek, chmele, hrušek, sladkých třešní a některých dalších druhů ovoce a plodin.[9]
Bydlení
[editovat | editovat zdroj]K 1. červenci 2025 se ve Washingtonu nacházelo odhadem 3 436 929 bytových jednotek. V období 2020–2024 činil podíl domácností bydlících ve vlastním 63,8 %. Medián hodnoty vlastněné bytové jednotky byl 564 600 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 760 dolarů.[1]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Zákonodárnou moc ve státě představuje dvoukomorový Zákonodárný sbor státu Washington. Dolní komoru tvoří Sněmovna reprezentantů státu Washington a horní Senát státu Washington. Stát je rozdělen do 49 legislativních okrsků o zhruba stejné populaci, z nichž každý volí dva reprezentanty a jednoho senátora. Zatímco volební období reprezentantů je dva roky, senátoři jsou dosazováni do úřadu na čtyři roky. Pokud si člena sboru obyvatelé zvolí opakovaně, může být členem sboru až do smrti. Momentálně má většinové zastoupení v obou komorách Demokratická strana.
Výkonnou moc státu vede guvernér, jehož volební období je čtyři roky.
Nejvyšší soud státu Washington je nejvyšší soudní orgán státu. Voliči z celého státu si vybírají devět soudců, kteří pak slouží v nejvyšším soudu.
Kongres
[editovat | editovat zdroj]Dva američtí senátoři pochází ze státu Washington.
V americké sněmovně reprezentantů zasedá za stát Washington devět politiků, každý zastupující jeden volební okrsek.
Politické strany
[editovat | editovat zdroj]Stát je obvykle rozdělován Kaskádovým pohořím na liberální západní Washington a konzervativní východní Washington. Kandidát Demokratické strany zvítězil ve Washingtonu ve všech prezidentských volbách od roku 1992.
Demokratům se daří především díky vysokému počtu obyvatel na západě státu. Metropolitní oblast Seattle, kde žijí dvě třetiny celkové populace státu, daleko více upřednostňuje demokraty než zbytek Washingtonu. To platí především pro okres King, kde leží samotné město Seattle a žije třetina obyvatel státu.
V roce 1968 byl Washington považován za klíčový stát při prezidentských volbách, když se stal jediným státem na západě země, který raději zvolil demokrata Huberta Humphreyho než republikána Richarda Nixona. Stát se také stal částí Republikánské revoluce v roce 1994, když sedm z devíti míst Washingtonu v americké sněmovně reprezentantů zabrali republikáni. Tato dominance ale netrvala příliš dlouho, jelikož už v roce 1998 se situace otočila a demokrati měli z devíti míst pět.
Washington se stal prvním a státem USA, který měl na obou svých místech v senátu i na místě guvernéra ženu. Obě komory státního zákonodárného sboru rovněž kontrolují demokraté.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle odhadu U.S. Census Bureau žilo ve státě Washington k 1. červenci 2025 celkem 8 001 020 obyvatel.[1]
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 3 409 169 |
| 1980 | 4 132 156 |
| 1990 | 4 866 692 |
| 2000 | 5 894 121 |
| 2010 | 6 724 540 |
| 2020 | 7 705 281 |
| 2025 (odhad) | 8 001 020 |
Mezi sčítáními v letech 2010 a 2020 vzrostl počet obyvatel Washingtonu o 14,6 %. Od roku 2020 do odhadu pro rok 2025 se zvýšil o dalších 3,8 %, takže mezi lety 2010 a 2025 vzrostl celkem přibližně o 19,0 %.[1] Osoby narozené v zahraničí tvořily 15,4 % obyvatelstva a 21,4 % osob ve věku pěti a více let doma hovořilo jiným jazykem než angličtinou.[1]
Věk a pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Osoby mladší 18 let tvořily 20,4 % obyvatelstva Washingtonu, osoby ve věku 65 let a více 18,3 % a ženy 50,1 % populace.[1]
Rasové a etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Podle výsledků sčítání lidu v letech 2010 a 2020 se rasové složení obyvatelstva Washingtonu změnilo následovně:[10][11]
| Rasová skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 77,3 % | 66,6 % |
| Afroameričané | 3,6 % | 4,0 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 1,5 % | 1,6 % |
| Asijští Američané | 7,2 % | 9,5 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | 0,6 % | 0,8 % |
| Jiná rasa | 5,2 % | 6,7 % |
| Dvě nebo více ras | 4,7 % | 10,9 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, kteří mohou být libovolné rasy, tvořili v roce 2010 11,2 % obyvatelstva a v roce 2020 13,7 %.[10][11]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V období 2020–2024 mělo 92,3 % obyvatel Washingtonu ve věku 25 let a více dokončenou střední školu nebo vyšší vzdělání a 39,6 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Washington je americkým státem s největším procentem těch, kteří sami sebe označují za lidi bez vyznání. Podobně jsou na tom i další státy na západě USA.
- křesťané 63 %
- protestanti 29 %
- baptisté 6 %
- luteráni 6 %
- metodisté 4 %
- presbyteriáni 3 %
- ostatní protestanti 10 %
- římští katolíci 20 %
- mormoni 3 %
- ostatní křesťané 11 %
- protestanti 29 %
- jiná náboženství 5 %
- bez vyznání 25 %
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Washington má systém státních dálnic zvaných State Routes. Také provozuje trajektovou síť, největší v USA a třetí největší na světě. Včetně šestnácti státem vlastněných letišť je ve státě celkem 160 letišť. Unikátní geografie státu si vynucuje speciální dopravní potřeby.
V největších městech státu, např. v Seattlu, Bellevue, Tacomě nebo v Olympii leží rozsáhle vodní kanály. Síť státních dálnic je spojena s rozsáhlou sítí mostů a významnou trajektovou sítí, která obsluhuje těžko dosažitelné oblasti Pugetova zálivu. Celkem zde jezdí 28 trajektů, které obsluhují 20 přístavů v oblasti. Ve Washingtonu se také nachází čtyři z pěti nejdelších plovoucích mostů světa – Evergreen Point Floating Bridge, Lacey V. Morrow Memorial Bridge a Homer M. Hadley Memorial Bridge přes Washingtonovo jezero a Hood Canal Bridge, který spojuje Olympijský poloostrov a Kitsapův poloostrov.
Unikátní druhy dopravy se objevují v oblasti Kaskádového pohoří. Vedou tudy cesty přes sedm hlavních a osm vedlejších průsmyků. V zimě jsou tyto cesty ošetřeny pískem a chráněny před lavinami. I přesto nejsou všechny z nich v zimě otevřené. Northern Cascades Highway, Washington State Route 20, je zavřena každoročně kvůli přílišnému sněžení a velkému lavinovému nebezpečí ve Washingtonském průsmyku.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Základní a střední
[editovat | editovat zdroj]Ve školním roce 2008/09 bylo zaregistrováno v základním a středním vzdělání ve státě Washington 1 040 750 studentů a 59 562 učitelů. V srpnu 2009 zde existovalo 295 školních distriktů obsluhovaných devíti vzdělávacími distrikty.
Vysoké školství
[editovat | editovat zdroj]Mezi hlavní veřejné vysoké školy ve Washingtonu patří Washingtonská univerzita a Washington State University, které mají charakter výzkumných univerzit, a dále Central Washington University, Eastern Washington University, Western Washington University a The Evergreen State College.[12] Státní systém zahrnuje také 34 veřejných komunitních a technických vysokých škol.[13] Mezi významné soukromé instituce patří například Gonzaga University, Seattle University, University of Puget Sound, Whitman College a Pacific Lutheran University.
Profesionální sporty
[editovat | editovat zdroj]
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]_in_Puget_Sound,_10_September_1945.jpg)
Čtyři lodě námořnictva USA byly pojmenovány USS Washington jako pocta státu. Předchozí stejně pojmenované lodě byly pojmenovány po prezidentu Georgi Washingtonovi.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Washington (U.S. state) na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 U.S. Census Bureau QuickFacts: Washington [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Washington [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ City and Town Population Totals: 2020–2025 [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vlajka státu Washington na Flags of the World
- ↑ Geology of Mount St. Helens National Volcanic Monument [online]. United States Geological Survey [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chapter 82.87 RCW – Capital gains tax [online]. Washington State Legislature [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SB 6346 [online]. Washington State Legislature [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Retail sales tax [online]. Washington State Department of Revenue [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Washington Agriculture [online]. Washington State Department of Agriculture [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2010 Census: Washington Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2020 Census: Washington Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Colleges and Institutions in Washington [online]. Washington Student Achievement Council [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Our Colleges [online]. Washington State Board for Community and Technical Colleges [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Washington na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Washington ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Washington v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky státu Washington (anglicky)
